Příspěvek do ankety časopisu AllforPower na téma hrozba blackoutu v ČR (vydání 04/2012)

Je podle Vás hrozba totálního blackoutu v Česku reálná a proč?

I když platí: „Nikdy neříkej nikdy“, totální přerušení dodávek elektrického proudu na většině území ČR je podle mého soudu nepravděpodobné. Pro své vlastní potřeby má ČR dostatečně silné přenosové i distribuční sítě, poměrně rovnoměrně rozmístěné zdroje, je zde k dispozici značný regulační výkon v rámci podpůrných služeb a nad to je ČR propojena s dalšími soustavami, s kterými může případné problémy řešit. A pokud by měl být blackout způsoben externími vlivy, např. německými větrnými elektrárnami, měl by zde existovat způsob, jak výpadky odizolovat a zabránit postupnému přenášení problému z jedné části soustavy do další. Nejsem však odborníkem na řízení toků elektrické energie, a proto se zdržím jasných názorů na toto téma.

Za jakých podmínek je možná bezproblémová integrace elektráren využívajících OZE do elektrizační soustavy?

V úplně nejobecnější rovině je nejlepší učinit výrobce elektřiny z OZE odpovědné za odchylku. V takové situaci by museli neustále sledovat svoji výrobu a podle měnícího se výkonu buď upravovat svoji cenu za dodávanou elektřinu, odstavovat elektrárny, popřípadě instalovat akumulační zařízení, které udrží výkon dodávaný z daného zdroje do sítě konstantní.

V praktické rovině je to však řešení spíše pro velké výrobce, kteří mají zdroje v řádu stovek kW až MW. Chtít něco takového po majitelích malých výroben s výkonem v řádu jednotek až desítek kW je neefektivní. U těch by se mělo spíše dbát na stav místní sítě. Ideální by bylo, aby musel každý zájemce o připojení zdroje dokázat, že elektřina vyrobená u něj doma bude spotřebována v rámci místní sítě a nebude tak docházet k přetokům do vyšších napěťových hladin.

Dovedu si představit, že by v rámci podpory OZE (například místo dotací) inicioval Energetický regulační úřad projekt na tvorbu map, ve kterých by bylo jasně stanoveno, jak velký výkon lze instalovat v lokalitách po celé ČR. Takový projekt by zvýšil transparentnost schvalování připojení distribučními společnostmi, zjednodušil administrativu pro investory a zajistil bezpečný a bezproblémový rozvoj obnovitelných zdrojů u nás.

Kterým směrem by se měl ubírat vývoj v oblasti zálohování elektrické energie?

Zálohování energie není samo o sobě tak důležité; podstatnější je, jak se vyrovnat s nestálou výrobou z OZE. Zde se nabízí celá řada možností a všechny je dnes třeba uvažovat, testovat v provozu a zlepšovat. Akumulace určitě mezi tyto možnosti patří, ať už v bateriích nebo v přečerpávacích elektrárnách. Ale jsou zde další. Využití rychlých plynových agregátů či palivových článků, zapojení spotřebitelů do poskytování podpůrných služeb (služba demand response), posilování sítí napříč regiony a v neposlední řádě zvyšování motivace účastníků trhu odebírat energii, když je jí nadbytek. Až časem se ukáže, který z daných způsobů bude nejlevnější, nejpraktičtější či celkově nejvýhodnější v podmínkách skladby zdrojů za pět, deset nebo dvacet let.